Lidský mozek: Zajímavosti a fakta

Lidský mozek je řídícím a integračním orgánem nervové soustavy člověka, který řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce – od činnosti srdce až po vnímání emocí. Leč se jedná o nejméně prozkoumaný orgán lidského těla, i přes dosavadní poznatky víme, že je to orgán nesmírně složitý a sofistikovaný. Každou sekundu zpracovává lidský mozek tolik informací, že by na ně ani ten nejvýkonnější počítač na světě nestačil. Zajímavé, viďte? Než se ale pustíme do dalších zajímavostí a faktů o lidském mozku, uděláme si menší zastávku u jeho fungování a anatomie.

• Jak funguje lidský mozek?
• Anatomie lidského mozku
• Zajímavosti a fakta o lidském mozku

Jak funguje lidský mozek?

Lidský mozek v podstatě funguje na principu přenosu elektrických a chemických signálů, které jsou přítomny v našich neuronech, tedy nervových buňkách. Těch máme v mozku zhruba 50 až 100 miliard.

• Věděli jste, že kdyby se všechny neurony poskládaly vedle sebe, pokryly by až 4 fotbalová hřiště?

Pokaždé, co se chceme pohnout nebo na něco pomyslet, vyšlou neurony z mozku určitý signál. Svým signálem však ovlivňují i ty události v těle, které nemáme vědomě pod kontrolou. Signály vysílané neurony jsou velice krátké a trvají v řádu milisekund. Přenos signálu z neuronu na neuron, tedy přenos nervového vzruchu, zajišťuje specializovaný funkční kontakt zvaný synapse.

• Věděli jste, že počet možných spojení mezi neurony je větší, než je počet atomů ve vesmíru?

Anatomie lidského mozku

Ač mozek pracuje zcela komplexně, rozlišujeme u něj několik dílčích částí. V nejobecnějším slova smyslu se jedná o koncový mozek, mezimozek a mozkový kmen.

Koncový mozek

Koncový mozek je největší a zároveň nejmladší částí centrální nervové soustavy, která umožňuje smyslové vnímání, myšlení a pohyb. Skládá se ze dvou hemisfér a jeho povrch je tvořen mozkovou kůrou, která je považována za sídlo složitého myšlení.

Samotná mozková kůra se pak skládá ze čtyř laloků, kdy každý z nich zastává určité specifické funkce, což reflektuje například tento obrázek:

Mezimozek

Mezimozek spojuje koncový mozek a mozkový kmen. Je umístěn mezi hemisférami a sestává z pěti oddílů. Těmi jsou thalamus, hypothalamus, metathalamus, epithalamus a subthalamus. Více o jednotlivých oddílech je už ale spíše otázkou biologie. :)

Mozkový kmen

Mozkový kmen leží před koncovým mozkem a navazuje na páteřní míchu. Jako celek zajišťuje komunikaci mezi mozkem a míchou a dále také kontroluje instinktivní chování typu dýchání, krevní tlak, vyměšování atp. Současně řídí nepodmíněné reflexy a je v pohotovosti v případě ohrožení života. Informace zpracovávané v mozkovém kmenu se neukládají do dlouhodobé paměti, a proto si člověk nevybavuje např. okamžik nehody, který samozřejmě spadá do případů ohrožení života.

Zajímavosti a fakta o lidském mozku

Že je lidský mozek naprosto fascinujícím orgánem, to asi všichni víme. Možná ale nevíme, jak moc! A právě na to se podíváme v následujících řádcích.

#1 Podobnost s vlašským ořechem – náhoda?

Zajisté jste si někdy stačili povšimnout, že lidský mozek tak trochu připomíná vlašský ořech. A víte o tom, že ořechy (nejen ty vlašské) obsahují obrovské množství látek, které jsou pro fungování mozku nezbytné?

#2 Levá část mozku hlídá pravou stranu těla, pravá zase levou

Lidský mozek se skládá ze svou hemisfér, pravé a levé, jež jsou vzájemně propojeny svazkem nervových vláken. Levá hemisféra ovládá všechny svaly na pravé straně těla, pravá pak všechny svaly na levé straně těla.

S čím je ta či ona hemisféra spjata? Podívejte se na následující obrázek:

Nicméně, i přes toto dělení funguje mozek jako celek a obě hemisféry spolu úzce spolupracují. V případě potřeby dokonce mohou převzít funkce té druhé.

#3 Jeden mozek? Nikoli, ve skutečnosti máme rovnou tři!

Většina lidí se pokládá za vlastníky jednoho mozku. Ve skutečnosti však máme rovnou tři mozky, které se vyvinuly v procesu evoluce: mozek plazí, savčí a lidský.  

Nejstarší z nich je plazí mozek, který se skládá z mozkového kmene a mozečku. Jeho funkcí je především řízení základních fyziologických funkcí, jako jsou dýchání, krevní oběh, spánek, reflexy aj.

Později se u našich předků vyvinul tzv. limbický systém, který je mimo jiné zodpovědný za emoce, vzpomínky a návyky. Jako poslední se vyvinul mozek lidský, díky němuž jsme schopni osvojit si jazyk, plánovat, abstraktivně uvažovat a krotit emoce.

#4 Zkoumán už v pravěku

Lidský mozek „uchvátil“ už naše pravěké předky, kteří jej zkoumali tak, že s pomocí různých kamenných nástrojů vrtali do lebky díry. Účelem byla také léčba bolesti hlavy či zlomenin lebky a vyhánění zlých duchů. Zákrok přitom museli dotyční snášet bez umrtvení a pochopitelně hrozilo, že jej nepřežijí.

# 5 Mozky neandrtálců byly o 20 % větší

Bylo zjištěno, že mozky neandrtálců žijících v pravěku byly o 20 % větší než mozek člověka moudrého, jenž po zemi kráčí dnes. Velikostně tento úbytek odpovídá velikosti tenisového míčku.

#6 Voda, voda a zase voda

Věděli jste, že je lidský mozek ze 78 % tvořený vodou? Aby vše fungovalo tak, jak má, je potřeba mozek vodou pravidelně zásobovat.

• Co jsou superpotraviny a jak pomáhají mozku? Aneb nejen z vody je mozek živ.

#7 Scvrklý mozek

Po 90 minutách intenzivního pocení se lidský mozek scvrkne tolik jako za celý jeden rok. Důvodem je právě vysoké zastoupení vody, kterou tělo při pocení vylučuje.

#8 Mozek a jeho velikost

Lidský mozek dospělého člověka váží zhruba 1,5 kg, dětský kolem 350-400 g. Na osmikilogramový mozek velryby či pětikilogramový mozek slona sice nemáme, zato však z hlediska relativního poměru mezi hmotností těla a mozku drží člověk prim. U většiny savců se poměr pohybuje kolem 1:180, u lidí 1:50.

#9 Mozek novorozenců

Všimli jste si někdy, že novorozenci mají v porovnání se zbytkem těla poněkud větší hlavu? To proto, aby se do ní vešel jejich rychle rostoucí mozek. Mozek dvouletého dítěte je totiž v porovnání s tím „dospěláckým“ jen o 20 % menší. 

• Věděli jste, že v první polovině těhotenství se u dítěte každou minutu vytváří 250 tisíc nových neuronů?

#10 Mozek muže vs. mozek ženy

Ne nadarmo se říká, že mužské smýšlení je jiné než to ženské. Může za to stavba mozku. Uvádí se, že mužský mozek oproti ženskému má zhruba o 4 % více buněk a je asi o 100 g těžší. Zato však mají ženy větší tu část mozku, kde se spojují obě hemisféry (tzv. kalózní těleso). Ta je nápomocná při přenosu signálů z jedné hemisféry do druhé, což ženám umožňuje použít při tvorbě jazyka obě hemisféry. To je ostatně důvodem, proč se ženy po mrtvici naučí znovu mluvit o něco snáze. Muži k řeči používají pouze dominantní hemisféru.

• Měkké dovednosti: Proč jsou důležité a co vše mezi ně patří?

Také rozdílnost v emočním prožívání u obou pohlaví není náhodná. Ženský mozek má totiž větší limbický systém, který je zodpovědný za řízení emočních pochodů a chování. Z toho důvodu jsou ženy obecně citlivější.

#11 Velikost mozku a inteligence

Čím větší mozek, tím vyšší IQ? Velikost mozku s úrovní inteligence bohužel nekoreluje. Záleží zde totiž na hustotě neuronů a jejich spojení.

• Věděli jste, že mozek Alberta Einsteina vážil o 10 % méně než běžný mozek? Zato však měl oproti normálu větší hustotu neuronů, což bylo pro jeho bádání klíčové. To je další důkaz toho, že velikost ani váha mozku nejsou odrazem naší inteligence.

Kdyby náš mozek pracoval jako počítač a jedno spojení nervových buněk by odpovídalo jednomu bitu informace, dala by se kapacita naší paměti vyčíslit na zhruba 12 terabajtů, čemuž odpovídá 60 % veškerého textu v regálech knihovny amerického Kongresu nebo asi 1 % odhadovaného datového obsahu celého internetu.

• Za zmínku stojí také kapacita řeči. Na rodný jazyk potřebuje mozek asi 1,5 MB paměti.

#17 Mozek nezpracovává a neuchovává vše

Kdyby měl náš mozek zpracovat a uchovat veškeré informace, kterým jsme dennodenně vystaveni, musel by být větší než celé tělo. Z toho důvodu je vstup informací do mozku filtrován již od smyslových orgánů.

#18 Rychlejší než Formule 1

Informace v mozku dokážou cestovat rychlostí až 268 mil za hodinu, což je pro zajímavost vyšší rychlost, něž jakou jsou schopny vyvinout auta Formule 1.

#19 Lidský mozek je negativistický

Člověk má v průměru 12-60 tisíc myšlenek za den. Nejedná se však o myšlenky některak inovativní – 95 % z nich pochází již z předešlého dne. Nicméně, až 80 % veškerých myšlenek, které nám prolétnou hlavou, jsou negativistické, resp. pesimistické.

#20 Alkoholové okno

Spousta lidí se po konzumaci většího množství alkoholu potýká s výpadkem paměti a má takříkajíc „okno“. Není to však tím, že by kvůli opilosti zapomněli, co se dělo, ale tím, že alkohol narušuje činnost podvěsku mozkového a tlumí až brzdí jeho schopnost vytvářet dlouhodobé vzpomínky. Takže věci, o kterých si tito jedinci myslí, že zapomněli, se jim ve skutečnosti do paměti nikdy neuložily. 

#21 Pubertální výjevy potomků? Asi se jim „jen“ přeladil mozek

Je zcela běžné, že dospívající jedinci věnují stále menší pozornost tomu, co jim říkají rodiče, především pak matka. Nejedná se však (tedy většinou) o projev neúcty, nýbrž o přirozený proces změn v jejich mozcích. Z výzkumů vyplývá, že u starších dětí ztrácí hlas matky původní kouzlo a že mnohem více sledují a zpracovávají cizí hlasy. Díky tomu jsou dospívající schopni lépe pochopit myšlenky a záměry jiných lidí.

#22 Když se spolu lidé hádají, má mozek mnohem více práce

Není diskuse jako diskuse. Alespoň náš mozek si to myslí. Experimentem bylo totiž zjištěno, že když spolu debatují lidé se stejným či podobným názorem, vykazují jejich mozky nápadnou synchronicitu. Ale v případě, že se diskutéři hádají, mozky již synchronizované nejsou a také se zapojují jiné oblasti.  To ostatně může být jedním z důvodů, proč se obklopujeme jedinci s podobnými postoji a názory.

#23 Sami sebe nepolechtáte

Člověk nemůže sám sebe polechtat, neboť jeho mozek dopředu ví, co chystá, a účinky polechtání tak dopředu vyruší.

#24 Infarkt nebo pouhá bolest paže?

Když u člověka dochází k infarktu, mozek tento signál vyhodnocuje jako bolest ruky. Ve stejném okamžiku totiž zpracovává informace o bolesti přicházející od srdce i od té z paže, přičemž si kupodivu vybere tu méně důležitou. Proč tomu tak je, zůstává záhadou. 

# 25 Aktivita mozku by dokázala rozsvítit malou žárovku

Uvádí se, že po probuzení generuje mozek zhruba 12-25 wattů výkonu, což by stačilo k rozsvícení malé žárovky.

#26 Mozek necítí bolest

… neobsahuje totiž příslušné receptory. Toho využívají lékaři při neurochirurgických zákrocích, kdy pacient může zůstat při vědomí, zatímco se mu operatér doslova hrabe v mozku. 

#27 Mozek čte slova jako celek, nikoli po písmenech

VLŠYO NJAEVO, ŽE NZEÁELŽÍ NA POŘDAÍ PSÍEMN VE SOLVĚ. JEDNINÁ DLEUITŽÁ VĚC JE, ABY BLYY PNVRÍ A PSOELNDÍ PÍMESNA NA SRPVÁÉNM MSTÍĚ. ZYBETK MŽUE BÝT TOTÁNLÍ SĚMS A TY TO PŘOÁD BEZ PORLBMÉU PEŘČETŠ. JE TO PORTO, ŽE LDIKSÝ MEZOK NETČE KDAŽÉ PENSÍMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK.

#28 Týden mozku

Mozek je natolik fascinujícím orgánem, že je mu dokonce věnován celý festival. Ten nese název Týden mozku a jsou na něm představovány nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách. Festival se koná v březnu.

• Věděli jste, že v březnu se koná také Mezinárodní den Tolkiena? Ten není zasvěcen nikomu jinému než autorovi slavné trilogie Pán prstenů – R. R. Tolkienovi.