J. R. R. Tolkien: 15 zajímavostí, které jste o slavném spisovateli určitě nevěděli
Johna Ronalda Reula Tolkiena, autora slavných děl Pán prstenů, Hobit či Silmarillion, snad ani netřeba představovat. Byl to anglický filozof, literární kritik a profesor, jenž je dodnes považován za zakladatele žánru fantasy. Ač od úmrtí Tolkiena v roce 1973 uplynula již řada let, jeho odkaz Středozemě, nejznámějšího fantasy světa vůbec, pořád žije vlastním životem a jeho příběhy o dobrosrdečných hobitech, elfech, čarodějích a o boji dobra se zlem si stále získávají další a další příznivce.
#1 Narozen na území dnešní Jihoafrické republiky
Ač se o Tolkienovi hovoří jako o anglickém spisovateli, ve skutečnosti se narodil v roce 1892 v Oranžském svobodném státu, jenž se nacházel na území dnešní Jihoafrické republiky. V té době tam totiž jeho otec řídil místní bankovní pobočku. Malý John však na africkém kontinentu příliš dlouho nepobyl, neboť jeho matka špatně snášela tamní klima a spolu s Johnem a jeho bratrem se odstěhovala zpět do rodné Anglie. Zajímavostí je také to, že do Anglie Tolkienova rodina přišla až v 18. století z německého Saska.
#2 Žádný „Tolkyjen“, ale „Tólkýn“
Většina z nás je pravděpodobně navyklá vyslovovat spisovatelovo příjmení „Tolkyjen“. Dle britské výslovnosti je však správně „Tólkýn“. Američané dokonce používají ještě další variantu, a to „Tolken“.
#3 Nadšenec do jazyků
Znáte přísloví „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“? Právě to Tolkiena, velkého nadšence do jazyků, perfektně vystihuje. Hluboký zájem o jazyky v něm podnítila především jeho matka, která své syny vyučovala latinu, řečtinu a francouzštinu. Mimoto ovládal také němčinu, středověkou angličtinu, finštinu a starou severštinu (předchůdkyni skandinávských jazyků), španělštinu, italštinu, velštinu, ruštinu, srbštinu, holandštinu, moderní norštinu, dánštinu, švédštinu a další příbuzné řeči.
Tolkien již od útlého věku vymýšlel také vlastní řeči a slovíčka. Uvádí se, že vymyslel na 14 jazyků, z nichž asi nejznámější je kompletně svébytná a funkční řeč – elfština. Tu Tolkien dovedl k naprosté dokonalosti, a dokonce vyšla i pravidla jejího pravopisu, která slouží zejména těm nejzarytějším fanouškům, kteří se elfsky učí.
#4 Vychován katolickým knězem
Když bylo Tolkienovi 12 let, zemřela jeho matka na cukrovku (bylo to ještě dlouho před objevením inzulinu). Tolkiena i jeho bratra se poté ujal katolický knězFrancis Xavier Morgan, díky němuž mohli oba chlapci studovat.
#5 Láska jako z románu
Když bylo Tolkienovi šestnáct let, potkal o tři roky starší dívku, Edith Brattovou, k níž okamžitě zahořel láskou. To se však knězi Morganovi vůbec nezamlouvalo. Jednak se domníval, že by se jeho svěřenec měl soustředit především na studium, a jednak dívku považoval za zcela nevhodnou partii – hlásila se totiž k anglikánské církvi. Kněz proto mladému Tolkienovi zakázal dívku kontaktovat, a to do doby, než dosáhne věku jedenadvaceti let. Pravděpodobně se domníval, že za pět let na ni mladík určitě zapomene. Šeredně se však zmýlil!
Jen co Tolkien dospěl, napsal Edith dopis, v němž jí vyznal lásku, a požádal ji o ruku. Dívka však v té době již byla zasnoubená a chystala se provdat za jiného. To Tolkiena ale neodradilo, naopak Edith přemluvil, aby se s ním jednoho večera setkala pod železničním viaduktem. Tam si dívka uvědomila, že i ona k němu stále chová určité city. Zásnuby proto zrušila a provdala se za svého věrného ctitele. Aby do jejich manželství nevstupovaly náboženské rozepře, konvertovala ještě předtím ke katolicismu. Po svatbě se však příběh dvojice nevyvíjel úplně pohádkově – Evropa se totiž proměnila v jedno velké bojiště.
#6 Nemoc jako požehnání
V roce 1915, po dokončení studií, narukoval Tolkien do armády. Stal se členem pluku lancasterských střelců a získal hodnost nadporučíka. Hned v následujícím roce však onemocněl tzv. zákopovou horečkou, z níž se zotavoval v nemocnici. Tam mimo jiné pracoval na své Knize ztracených příběhů, což byla pohádková vyprávění založená na mytologii a folkloru.
Po svém zotavení působil Tolkien jako důstojník v Británii. Historikové se shodují na tom, že nebýt onemocnění, Tolkien by se konce války nejspíš nedožil. Nižší důstojníci totiž patřili k nejohroženější skupině vojáků.
#7 Odpůrce industrializace
Tolkien měl poněkud vyhraněné názory na industrializaci společnosti. Ta podle něj vedla k destrukci anglického venkova a jednoduchého života. Celý život nesnášel auta, a kam to jen šlo, jezdil na kole.
#8 Od dětských vyprávěnek k bestselleru
Tolkien se svou manželkou Edith měli celkem čtyři děti. Těm před spaním vyprávěl vymyšlené pohádky, které následně daly za vznik světoznámému příběhu Hobita. Jednou si ještě nedokončenou verzi příběhu o hobitovi přečetla Tolkienova studentka (pozn.: roku 1924 se stal Tolkien profesorem anglosaského jazyka), která v té době pracovala v nakladatelství. Tu napadlo, že by se toto vyprávění mohlo líbit dětskému publiku a přesvědčila Tolkiena, aby souhlasil s vydáním knihy. Nejprve však majitel nakladatelství knihu „otestoval“ na svém desetiletém synovi. A proto, že se synovi líbila, šel do toho. Kniha Hobit spatřila světlo světa roku 1937.
#9 Pán prstenů: Trilogie jakožto následek nedostatku papíru
Úspěch knihy Hobit spisovatele povzbudil k sepsání dalších děl z žánru fantasy. Posléze proto začal pracovat na svém díle Pán prstenů, které sice původně zamýšlel opět jako vyprávění pro děti, nakonec však z díla vyšel příběh o něco komplikovanější a skončil spíše jako literatura pro dospělé. Dílo vznikalo v době, kdy svět musel čelit druhé světové válce. I tu naštěstí Tolkien přežil a v půli 50. let pak Pána prstenů vydal. Opravdu populární se však kniha stala až v 60. letech, a to díky zájmu lidí holdujících alternativní kultuře.
Tolkien také zamýšlel, že román vyjde v jedné knize. V poválečném období se však Británie potýkala s nedostatkem papíru, a proto nakladatel rozhodl, že dílo vyjde jako trilogie. Jednotlivé díly pak Tolkien pojmenoval jako Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále.
#10 Středozem skutečně existuje
Žijete-li v domnění, že Tolkienova Středozem je pouhým fiktivním vesmírem, vyvedeme vás z omylu. Středozem totiž skutečně existuje, ale poněkud daleko od nás. Nachází se totiž na Titanu, jednom z měsíců Saturnu, který je mimochodem jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra. Některé hory na Titanu jsou pojmenovány právě podle míst z Tolkienovy Středozemě. Najdete tak zde třeba Mlžné hory či Osamělou horu Erebos.
#11 Na skok do Českého Hobitína
Na Saturnův měsíc Titan se s největší pravděpodobností nepodíváte. Kam se ale podívat můžete, je malá hobití vesnička v Orlických horách, konkrétně v Šedivinách u Dobrušky. Vesničku navrhl a vlastníma rukama postavil – nutno podotknout, že na svém soukromém pozemku – Tolkienův velký obdivovatel, pan Svatoslav Hofman. V současné době zde stojí už tři nory, hospůdka Zelený drak a obydlí U Sudu.
#12 Zalíbení v českých pastelkách
Tak jako si Tolkien získal přízeň mnoha českých fanoušků, oblíbil si i on něco z našich zeměpisných šířek. Je známo, že Tolkien rád kreslil pastelkami české produkce, a to těmi pocházejícími z dílny známého výrobce psacích a výtvarných potřeb Koh-i-noor Hardtmuth.
#13 Sláva neznajíc hranice
Tolkien se stal natolik slavným a bohatým spisovatelem, že až litoval, že nešel do předčasného důchodu, aby si mohl více užívat. Byl dokonce tak slavný, že se musel nechat odstranit z telefonního seznamu.
#14 Oceněn samotnou britskou královnou
Aby oné slávy nebylo málo, byl oceněn i samotnou britskou královnou Alžbětou II., která mu za významný přínos v literatuře udělila v roce 1972 řád britského impéria.
#15 Mezinárodní den Tolkiena
Spisovatel se natolik zapsal do dějin literatury, že se každoročně, konkrétně 25. března, slaví Mezinárodní den Tolkiena. V tento den si čtenáři po celém světě připomínají jeho dílo – od veřejného čtení v knihovnách, přes různé besedy a přednášky, až po obyčejné čtení z pohodlí domova.
Komentáře
Añadir nuevo comentario