Pobyt v Anglii - Markéta Brázdová - Ibis Budget (Anglie Portsmouth)

Financováno z projektu Erasmus +

Díky naší Střední ekonomické škole v Satalicích a programu Erasmus jsem se tedy nyní ocitla zde v Anglii, v místě svého budoucího prvního zaměstnání a pomalu překonávám strach z neznáma. Nesměle se rozhlížím po městě a cítím, že se začínám zklidňovat. Ano, tak tady se mi opravdu moc líbí a můj první dojem je zatím dobrý. Následně nás ubytovali v pěkné vile, takže super, ubytování je také senzační a co firma, ve které bych měla pracovat? Tak to je zatím velká neznámá.

Následující den mě odvedli do hotelu Ibis Budget. Tedy cestovní ruch? No to je senzace, tak tohle jsem si opravdu přála. To snad není možné. Pan majitel mě srdečně přivítal a pak nastal první pracovní den v mém životě. Moje pracovní náplň se dělila na dvě části. Ráno jsem pracovala u snídaně, dohlížela jsem na spokojenost hostů. Odpoledne jsem pracovala na recepci a někdy jsem i trochu dělala administrativu pro manažera hotelu. Tato práce mě opravdu bavila. Zjistila jsem, že pokud jsem byla v práci každý den, tak jsem cítila trochu únavu a ráno se mi nikam nechtělo, ale jakmile jsem jeden den zůstala doma, druhý den jsem už nemohla dospat a těšila jsem se, až zase půjdu do práce. Brzy jsem si na pracovní tempo zvykla a dokonce mi hodně pracovníků v hotelu říkalo, že jsem neuvěřitelný pracant. Tak na to jsem byla opravdu hrdá a musím se přiznat, že mě to těšilo.

Stáž mi dala opravdu mnoho. Hlavně jsem se naučila samostatnosti a trpělivosti. Na hodně věcí jsem si musela přijít sama, ale na druhou stranu mě moc potěšilo, když se mi práce podařila. Musela jsem se přizpůsobit pracovnímu tempu, ale také spolupracovníkům. Nechci, aby to vypadalo, že se vychloubám, ale myslím si, že jsem si vedla dobře.

Jsem šťastná, že mi bylo umožněno absolvovat tuto stáž, neboť cítím, jak jsem se zlepšila v angličtině. Mnohem lépe rozumím nyní mluvenému slovu a dokonce jsem se vyrovnala i s místním nářečím. Možná, že mi to pomohlo i v písemném projevu, ale hlavně jsem získala trochu sebevědomí při konverzaci a příště se už nebudu bát mluvit anglicky. Tak to je opravdu bomba.

Musím pochválit i poskytnuté bydlení. To prostě nemělo chybu. Bydlela jsem ve vile, jak jsem se již zmínila, u jedné velmi hodné paní se třemi dětmi a musím konstatovat, že příjemnější lidi už asi v životě nepotkám. Sdílela jsem pokoj se svou kamarádkou Janou. Po sedmi dnech se do vily přistěhovali ještě dva Slováci a po čase pak dvě Belgičanky. Se všemi jsem vycházela dobře. Od stravování jsem žádný zázrak nečekala a tak to nakonec i splnilo mé očekávání, jídlo bylo takové normální, a jelikož jsem hodně vybíravá, tak to v celku ušlo. 

Úžasné na této stáži bylo to, že jsme před odjezdem obdrželi grant od Evropské unie a z tohoto grantu jsme měli hrazeno ubytování, stravování, MHD, pojištění a cestu /tedy letenky a vlak/ .

Nesmím zapomenout zdůraznit, že než jsme odjeli na praxi do Anglie, tak jsme absolvovali přípravu ve škole. Měli jsme totiž hodiny navíc, kde jsme si s panem profesorem povídali anglicky.

Jsem šťastná, že mi bylo umožněno tuto stáž absolvovat. Seznámila jsem se s novými lidmi, poznala jsem nová místa, naučila jsem se pracovat v hotelu, ale hlavně mě to obohatilo o to, že jsem se stala samostatnější a nebojím se nyní komunikovat anglicky. Byl to pro mě velký přínos. Trochu mě mrzelo, že v tu dobu pan manažer hotelu jel do Prahy na výlet a po návratu mi vyprávěl, že se mu Praha moc líbila, ale že ho překvapili lidé. Prý vypadali naštvaně, byli nepříjemní a nebyli ochotni mu ukázat ani cestu. Tak jsem se musela za své spoluobčany stydět.