Výkonová motivace: Motivujte žáky k maximálnímu výkonu
Co to je výkonová motivace?
Pod pojmem „výkonová motivace“ si asi většina z nás představí jakousi potřebu člověka dosahovat úspěchů v různých druzích činností či profesí. Základ výkonové motivace však tvoří hned dvě vzájemně nezávislé potřeby – potřeba dosáhnout úspěchu a potřeba vyhnout se neúspěchu.
Potřeba dosáhnout úspěchu
Jedinci zaměření na úspěch se snaží co nejlépe překonávat veškeré překážky a maximálně uplatňovat své schopnosti. Mají jasně stanovené cíle, které následují tak dlouho, dokud jich nedosáhnou. Potenciální neúspěchy si nepřipouští, a naopak se střemhlav vrhají do všech úkolů, které by je mohly posunout alespoň o kousek dál.
Pro mnohé je charakteristické také to, že se nehrnou do úkolů, na které nemají – jejich cílem je totiž uspět, nikoli dosáhnout nemožného. V neposlední řadě stojí za zmínku to, že jedinci s vysokou potřebou úspěchu jsou sice soutěživí, ale ne mocensky orientovaní. To znamená, že schopnost dosáhnout stanoveného cíle chtějí dokázat především sami sobě, ne soutěžit s ostatními o to, kdo je lepší.
- Mohlo by vás zajímat! 10 tipů, jak jednou provždy skoncovat s prokrastinací
Potřeba vyhnout se neúspěchu
Potřeba vyhnout se neúspěchu je typická pro ty jedince, kteří se bojí selhání. Takoví lidé tedy tvrdě pracují nikoli proto, aby dosáhli úspěchu, ale proto, aby se vyhnuli selhání, resp. odhalení své – leč často domnělé – neschopnosti a slabosti. Tato potřeba také do značné míry souvisí s úzkostí, kdy úzkostní jedinci po dosažení úspěchu nepociťují uspokojení, nýbrž úlevu, že se nezostudili. Jedná se o tzv. averzní (vyhýbavou) tendenci, která může jednak pramenit ze špatných zkušeností, jednak být ovlivněna hereditou a výchovou.
Pro to, která z výše uvedených dvou potřeb bude u toho či onoho jedince převažovat, je dle některých autorů rozhodující rané dětství. Záleží především na tom, zda je u dítěte posilována naděje na úspěch nebo naopak strach z neúspěchu.
Tipy, jak motivovat žáky k výkonu
Proces motivace začíná zdroji. Ty lze dělit na vnější (motivy, incentivy) a vnitřní (pohnutky). Význam a míra intenzity jednotlivých zdrojů se samozřejmě může u každého člověka lišit. Níže si proto uvedeme pouze obecné příklady motivace. Jejich aplikace pak už závisí na konkrétních podmínkách.
Zajistěte žákům vhodné a podnětné prostředí
Podnětnost prostředí hraje v motivaci lidského chování důležitou roli. Žáci by měli mít jednak dostatek prostoru k výuce, jednak i dostatek učebních pomůcek. Pozitivně mohou působit také různé výlety či návštěvy zajímavých míst.
Vyjasněte si s žáky cíl a dejte jim jasné instrukce
Nejlepšího výkonu žáci dosáhnou tehdy, mají-li předem jasně stanovený cíl a znají-li instrukce k jeho dosažení potřebné. Díky tomu totiž míří za něčím více „hmatatelným“. Důležitá je mimo jiné i znalost účelu dané aktivity. Vyhnete se tak častým dotazům typu: „A k čemu mi to vůbec bude?“. Pokud s těmito aspekty nebudou obeznámeni, budou pravděpodobně svádět těžký boj s frustrací.
Ukažte žákům své vlastní nadšení
Když žáci uvidí, že jste do dané aktivity či úkolu sami zapálení a že z vás přímo srší nadšení, přenese se alespoň část pozitivity i na ně. Není snad nic více demotivujícího než naprosto nudný proslov, navíc pouze z nutnosti.
Mějte vysoké, ale zároveň realistické, očekávání
Učitelé od svých žáků samozřejmě vždy očekávají to nejlepší. Vyšší očekávání je sice motivující, zároveň však musí být splnitelné. V opačném případě jsou totiž žáci vedeni nikoli k výkonu, ale spíše k deprimaci. Důležité je také poukázat na to, že ve středu zájmu by neměly být pouze známky, ale i kontinuální osobní rozvoj.
Svým žákům důvěřujte a delegujte na ně část zodpovědnosti
Budete-li svým žákům důvěřovat a pověříte je zodpovědnými úkoly, posílíte jejich pocit sebedůvěry. Uvidí totiž, že pro vás mají určitou hodnotu a že jsou pro vás důležití. „Na oplátku“ budou důvěřovat i oni vám a vybudovanou důvěru nebudou chtít ztratit.
Můžete je například pověřit výběrem způsobu, jakým se bude ta či ona látka probírat. Bude-li to formou, kterou žáci preferují, zajisté budou motivovanější a výkonnější.
- Co takhle výuka formou aplikací? Zkuste třeba ty na výuku angličtiny nebo němčiny!
Zaznamenávejte si pokrok jednotlivých žáků
Sledování a uvědomování si vlastního pokroku je důležité. S tím však žáci mívají čas od času problém, především tehdy, jde-li o předmět (či látku), který je pro ně značně obtížný. Tuto úlohu by proto měl převzít lektor, který s žáky kontinuálně pracuje. Výsledky je následně vhodné vizualizovat a s žáky prodiskutovat. Jakmile uvidí, že se jejich výkon neustále zlepšuje, budou motivováni posunout jej ještě o úroveň výš.
Pozitivní zpětná vazba
Žádný učený z nebe ještě nespadl a čas od času se holt stává, že se žákům něco nepovede. V takovém případě je vhodné výsledek s žáky probrat a poskytnout jim možnost nápravy. Podívejte se spolu s nimi na nejproblematičtější oblasti a poraďte jim, jak je příště vyřešit lépe.
Motivace odměnou
Ač mohou být všechny výše uvedené tipy velice nápomocné, někdy je přece jen potřeba žáky popostrčit ještě víc. Jedním z nejosvědčenějších způsobů je „stará dobrá odměna“, která může nabývat nejrůznějších podob – od získávání samolepek, přes sledování filmů až po tematické párty.
Propojte učení se situacemi z reálného života
Budou-li mít žáci pocit, že to, co se učí, není důležité, zůstane jejich motivace na bodu mrazu. Je proto dobré udělat si průzkum a zjistit, jak lze nově nabyté znalosti uplatnit v reálném životě. V některých případech, jako je tomu třeba u angličtiny, to nebude vůbec složité.
Výkon obecně je poměrně subjektivní záležitostí. Dosažení téhož výsledku může být pro různé jedince jinak uspokojivé. V každém případě je však důležité stanovit si předem cíl a definovat kritéria, na základě kterých lze posoudit dostatečnost výkonu.
Komentáře
Přidat komentář